Investice má směřovat do vytvoření uceleného dodavatelského řetězce pro polovodiče z karbidu křemíku. Ty se začínají hojně využívat v automobilovém průmyslu nebo energetice. Rozšíření výroby by mělo být hotové zhruba do dvou let.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka je v současnosti potřeba přesvědčit politickou reprezentaci, že podpora vývoje a výroby polovodičů je pro Česko strategickou investicí, která z něj může učinit klíčového hráče. „Je tady připravený americký kapitál, který je ochoten vstoupit masivní investicí do vytvoření polovodičového clusteru ve střední Evropě a přesunout sem i část výroby z ostatních kontinentů. Je ale potřeba rychle konat, protože taková příležitost se možná už nikdy nebude opakovat,“ uvedl. Na kulatém stolu podepsaly zainteresované firmy s Hospodářskou komorou a zástupci akademické sféry deklaraci, která má polovodičový průmysl podporovat.
Globální trh s polovodiči podle zástupců komory v příštích letech poroste o osm procent ročně a v roce 2028 dosáhne 972 miliard dolarů ze současných 662 miliard. Evropa by proto podle Stanislava Černého z Czech National Semiconductor Clusteru měla směřovat peníze do polovodičového průmyslu. „V současnosti má EU jen čtyřprocentní podíl na celosvětovém duševním vlastnictví spojeném s vývojem polovodičových řešení,“ podotkl Černý.
Česko pociťuje nedostatek čipů již nyní kvůli omezení výroby v Asii v souvislosti s koronavirovou pandemií. Čipy chybí zejména v automobilovém průmyslu. Podle Sdružení automobilového průmyslu byl jejich nedostatek hlavní důvod, proč se loni vyrobilo o téměř 300.000 aut méně než v roce 2019. Letos v únoru se v Česku kvůli chybějícím polovodičům nevyrobilo 20.000 až 25.000 aut, což představuje výpadek na tržbách okolo deseti miliard korun. Jeden moderní vůz obsahuje asi 1500 čipů, u elektromobilů je jejich potřeba ještě vyšší.