Autoři studie pomocí zařízení umístěného ve vestě zaznamenávali, jak moc rodiče doma hovořili k 87 kojencům ve věku přibližně šesti měsíců a 76 batolatům ve věku přibližně 30 měsíců. Tým zaznamenal 6208 hodin jazykových údajů a zjistil, že matky, které dosáhly vyššího vzdělání, na své děti mluví více a ty zase samy produkují více zvuků.
Tým poté pozval 84 vybraných dětí do nemocnice, kde usínaly ve speciální tiché místnosti. „Jakmile usnuly, vplížili jsme se dovnitř v podstatě jako ninjové, zvedli jsme dítě, naložili je na vozík a převezli do místnosti, kde probíhalo vyšetření magnetickou rezonancí,“ uvedli. Vědci pomocí magnetické rezonance měřili množství myelinu v mozku dětí.
S vývojem mozku se množství myelinu zvyšuje. Tým však zjistil, že u 30měsíčních dětí bylo častější mluvení ze strany dospělých spojeno s větším množstvím této látky v částech mozku souvisejících s jazykem. U šestiměsíčních kojenců to ale bylo přesně naopak, jedním z možných vysvětlení je podle autorů studie skutečnost, že vliv řeči závisí na stupni vývoje mozku.
Asociace u obou věkových skupin byly silnější, alespoň v pravé mozkové hemisféře, u dětí matek s vyšším vzděláním, uvedla studie, podle které je nyní zapotřebí dalšího výzkumu.
Podle odborníků, kteří se na studii nepodíleli, ale výzkum nedokazuje, že častější mluvení na děti způsobuje větší hladinu myelinu v jejich mozku, s tím, že u dětí ve věku kolem šesti měsíců je tomu naopak. Individuální rozdíly v jazykových schopnostech podle nich souvisejí také s genetikou.